Nakladatelství Ikar

Hitem ženského čtiva je skvěle rozbitá rodina... Na své opus magnum čekala Anne Tylerová přes padesát let. Dostavilo se v podobě knihy Špulka modré nitě nominované na Man Bookerovu cenu. Anne Tylerová publikovala...

Readmore

Všechno překoná láska (?) (20.7.2016, webmagazin.cz) Tak trochu klišé. Co naplat, když stále funguje. Minimálně v rukách schopných autorů, jejichž řady díky knižnímu trháku Než jsem tě poznala (Me before you)...

Readmore

Anne Tylerová: Špulka modré nitě (14.7.2016, literarky.cz) Rodina Whitshankových oplývá jakýmsi nepopsatelným nádechem výjimečnosti, zároveň se ale podobá jakékoli jiné rodině. V příbězích, které jednotliví protagonisté...

Readmore

MARNÝ RESTART (30.6.2016, Tvar) Mají náš zkažený život na svědomí výhradně vlastní špatná rozhodnutí, nebo jsou naše kiksy důsledkem chyb lidí kolem nás? A kde brát sílu do života, když...

Readmore

Quiche a koláče (30.5.2016, kultura21.cz) Pokud jste tuhle pochoutku ještě nikdy neochutnali, nepekli, tak to rozhodně musíte napravit. A jestli si myslíte, že vás to neosloví, tak jedna věc mě při těch...

Readmore

Hitem ženského čtiva je skvěle rozbitá rodina (6.8.2016, Mladá fronta DNES)

Přidal: ikar | V kategorii Ohlasy | 18-08-2016

0

špulka modré nitěNa své opus magnum čekala Anne Tylerová přes padesát let. Dostavilo se v podobě knihy Špulka modré nitě nominované na Man Bookerovu cenu.

Anne Tylerová publikovala svou první knihu ve věku dvaceti tří let. Uznání se dočkala u páté knihy Celestial Navigation, v níž definovala motiv útulné domácnosti jako ústřední ve své tvorbě. Je to právě přílišná vstřícnost autorčiných postav, za niž si během padesátileté literární aktivity vysloužila častou kritiku. Rodina v knihách Tylerové dominuje. Přesněji řečeno, Tylerová dominuje rodině. Nejinak je tomu u románu Špulka modré nitě, který se dostal do užších nominací na prestižní Man Bookerovu cenu a je autorčinou jubilejní, dvacátou knihou.
Na rodině Whitshankových není nic pozoruhodného. Nikdo z nich není výjimečný ani nadměrně inteligentní, jako mnoho průměrných Baltimořanů si to však o sobě myslí. Čerství sedmdesátníci Abby a Red se po téměř padesátiletém manželství snaží vyburcovat odrostlé potomky k ambicióznosti. Především Dennyho, který i přes svou genialitu není schopen závazku, a to jak k rodině, tak k zaměstnání.
Tylerová otevírá román konfliktem, kdy s Abby Whitshankovou tajně odposlouchává konverzaci mezi Redem a synem Dennym, který, jak během vyostřeného rozhovoru s otcem vyjde najevo, je gay. Ukolébanými Američany začíná lomcovat vnitřní vřava a neschopnost pohnout se kupředu a zanechat zrádné pohodlnosti.
Ačkoli kronika baltimorské střední třídy místy připomíná přeslazený čaj o páté, čtyřiasedmdesátiletá Američanka neváhá čtenáře vrátit na zem momenty, během nichž si Abby bolestně uvědomuje, jak senilním se stává její nedoslýchavý muž, kterého poznala v pubertě.
Po dvou stech stránkách, které by samy vydaly na zkušeně vystavěný román, se děj stáčí zpět do let, kdy Redův otec Junior poznává svou budoucí manželku. Té je pouhých třináct let, když vstupuje do sexuálního vztahu s šestadvacetiletým mužem, čímž si Tylerová potenciálně zadělává na kontroverzi. Nicméně nadále sleduje kroky postav téměř s pobaveným úsměvem, zatímco nechává jejich životy bez radikálních pádů a vzestupů odvíjet jako špulku oné modré nitě. Co činí z románu kandidáta na prestižní cenu, je mistrovsky vykreslená dysfunkčnost rodiny.

Špulka modré nitě Anne Tylerová 85 %

Špulka modré nitě na bux.cz

Všechno překoná láska (?) (20.7.2016, webmagazin.cz)

Přidal: ikar | V kategorii Ohlasy | 28-07-2016

0

než jsem tě poznalaTak trochu klišé. Co naplat, když stále funguje. Minimálně v rukách schopných autorů, jejichž řady díky knižnímu trháku Než jsem tě poznala (Me before you) rozšířila britská autorka Jojo Moyesová. Proč věnovat čas článku o dalším z milionů knižních románů? Protože s knihou Jojo Moyesové Než jsem tě poznala autorka obnovuje tradici chytrých a dovolím si říci, že i poučných románů. Přestože zápletka – rodící se vztah mezi takřka nepohyblivým mužem na vozíku a jeho ošetřovatelkou – na první pohled připomene děj skvělého filmu Nedotknutelní, černý humor (toto není narážka na černého herce z francouzského filmu) a vlastně žádná další pojítka s tímto dílkem nečekejte. Protože vím z vlastní zkušenosti, co obnáší péče o kvadruplegika, tím spíš ve „staré dobré Anglii“, mohu potvrdit, že po této stránce si autorka skutečně nic nevymýšlí.  Moyesová velmi pravdivě vysvětluje nejenom fyzickou, ale i psychickou realitu takto postižených lidí a snad právě proto je její Will Traynor, muž, jehož život navždy změnila automobilová nehoda, čtenáři sympatický i přes (anebo snad právě pro) svoje zcela nesnesitelné vystupování. Postava Willovy nově najaté ošetřovatelky a společnice v jednom, dívky Louisy, zase velmi dobře demonstruje, s čím se musí osoba v jejím postavení vypořádat, tím spíš, pakliže starost o podobně handicapované nebyla její vysněnou životní náplní.

Pokračovat ve čtení recenze na www.webmagazin.cz

Než jsem tě poznala na bux.cz

Anne Tylerová: Špulka modré nitě (14.7.2016, literarky.cz)

Přidal: ikar | V kategorii Ohlasy, Ukázky | 22-07-2016

0

špulka modré nitěRodina Whitshankových oplývá jakýmsi nepopsatelným nádechem výjimečnosti, zároveň se ale podobá jakékoli jiné rodině. V příbězích, které jednotliví protagonisté vyprávějí sobě i jiným, odhalují jen část pravdy – a některé kousky skládačky vyplouvají na povrch až po mnoha letech. Jako ve všech rodinách i v té jejich je spousta lásky a smíchu, stejně jako zklamání a žárlivostí.

V centru vyprávění jsou manželé Abby a Red a jejich čtyři děti, především nejmladší syn Denny, neschopný se vázat ani k povinnostem, ani ke vztahům či práci, zároveň rozčilující i přitažlivý, který se do rodiny vrací a zase mizí, rozvíří emoce a stáhne se. Rodinná sága začíná ve dvacátých letech minulého století, kdy do Baltimoru přicházejí Redovi rodiče Junior a Linnie a táhne se až k Abbyiným a Redovým vnoučatům na počátku nového století. Hlavně se ale odvíjí kolem krásného domu, který patriarcha Junior kdysi postavil pro bohatého zákazníka a pak získal pro sebe.

Pokračovat ve čtení na www.literarky.cz

Špulka modré nitě na bux.cz

MARNÝ RESTART (30.6.2016, Tvar)

Přidal: ikar | V kategorii Ohlasy | 22-07-2016

0

V tichuMají náš zkažený život na svědomí výhradně vlastní špatná rozhodnutí, nebo jsou naše kiksy důsledkem chyb lidí kolem nás? A kde brát sílu do života, když je uvnitř vás pusto? Takové otázky si budete klást po přečtení románu Alžběty Bublanové V Tichu. V románu, který ukazuje, že někdy stačí jedno pochybení, a váš život už nepůjde restartovat.
Adéle je patnáct a nechce skončit jako její osamělá matka samoživitelka. Rozhodne se, že ona v žádném případě nebude taková ubožačka a „dobude svět“. Bude žít, nikoliv přežívat. Jenže to vezme za špatný konec. Opustí školu, obsluhuje v zaplivaném baru, předčasně dospěje, a pak už je pozdě na to, vrátit se a nechat všechno plynout v obvyklém tempu…
Minimalistická próza, psaná řezavým jednoduchým jazykem, je především depresivní zprávou o samotě, o vnitřním exilu, ale také opatrnou úvahou o vlivu sociálního zázemí na osud jednotlivce. Adéla pochází z nižší vrstvy, z rozvrácené rodiny a jako by byla přednastavena na špatné vzorce chování. Děsivá je přitom její vnitřní prázdnota. Není ale úplně jisté, kde se její životní pocit vzal; byla by otázka spíše pro psychology a sociology, zda je to záležitost výchovy, zkaženého dětství, absence běžných vzorů, anebo jen hrdinčina přirozenost, která by se projevila i v normálním, fungujícím prostředí. Autorka jako by se klonila k názoru, že chyby se předávají z pokolení na pokolení, což naznačuje i konec knihy.
Ačkoliv recenzentka Jana Benediktová považuje knihu za návodnou variaci na průpovídku „to pochopíš, až budeš starší“ (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/1765477-recenze-v-tichu-je-dost-reci-ihluchamista), nemohu s ní souhlasit. Na to je lidí podobných Adéle kolem nás příliš mnoho a román Bublanové si rozhodně nezaslouží být dehonestován a snižován na nějakou výchovnou agitku. A to, že je Adéla příliš pragmatická, a proto se motá v kruhu? A není to právě neschopnost sebeuvědomění, co lidem brání vymotat se z něj? Ne každý má kapacitu a sílu na to, aby vybředl ze svých neštěstí…
Psychologicky je naopak Adéla zvládnuta velmi dobře, byť vám Bublanová neřekne o větu víc, než je potřeba. V Tichu velmi přesně tlumočí životní pocit mladé ženy, která má na okolí nepřenosnou zkušenost, a ta jí brání žít tzv. obyčejný život, udržet vztahy, dotáhnout něco do konce; nehledě na to, že Adéla nese určité patologické rysy a je do jisté míry citově chladná. Neustále zakouší strach, odcizení a bojuje s tušením, že nikam nepatří. Přitom Bublanová sarkasticky předkládá čtenářům svět, který přehlížíme, nechceme vidět, a dokáže vykreslit pocity lidí, které denně potkáváme. Lidí, kteří nás obsluhují v baru, nabízejí nám pojištění, podávají hamburger…
Celému románu velmi svědčí zvolená kompozice. Kniha je rozčleněna do kapitol, z nichž každá popisuje rok Adélina života. Od patnácti do třiceti. Závěrečná kapitola je pak věnována jejímu synovi s výmluvným poselstvím. „,Doprdele, co blbneš?‘ Rychle na sebe hodím džíny a bundu. V rychlosti si před zrcadlem uhladím gelem vlasy. Shrábnu cigarety. Ona tam stojí a nic neříká. Projdu kolem ní. „,Fakt nechci dopadnout jako ty, ubožačko.‘ Jdu pryč.“
Text psaný v ich-formě, přestože nabízí Adéliny myšlenky v přímém přenosu, působí zvláštně chladně; je to způsobeno soustředěností na přítomnost. Autorka do dění nijak nevstupuje, nekomentuje ho, ponechává hrdinku v její beznaději. Nepátrá po důvodech, nevrací se do minulosti, což je trochu na škodu, protože při hlubším ponoru – hledání motivací a vlastního vkladu – by kniha byla ještě mnohem lepší. Distanc také umožňuje prezentovat Adélu do jisté míry i jako antihrdinku. Bublanová je však spíš režisér, který natáčí syrové dění na place. Důkladně zná psychologii svého herce, ale pečlivě si rozmýšlí, co čtenářům řekne, a co ne. Celý text je navíc formován hutným jazykem a formou. Bublanová také dobře zvládá dialogy.
V Tichu na první pohled nabízí srovnání s románem Petry Soukupové Marta v roce vetřelce. Ale zatímco Soukupová některé věci jen naznačuje a hrdinka pomocí malých zázraků nakonec ze všeho vyvázne, Bublanová Adéle nic takového nedopřeje. V knize je řada až dojemných pasáží vystihujících samotu a depresi a místy to opravdu není lehké čtení. Přitom si Bublanová dává dobrý pozor, aby Adélu neprezentovala výhradně jako oběť, a její chování vykresluje i sarkasticky. Míra hrdinčiny sebedestrukce stále stoupá a vše vrcholí až přízračnou snahou naučit se obvyklou komunikaci a chování mezi lidmi absurdním způsobem, tedy pomocí poznámek na papírky a nacvičování situací. „Poznamenám si: Prozradit na sebe zcela normální věc, ale hrát u toho velký divadlo, že to není normální.“ „Do bloku jsem si zapsala: Mnohokrát omílaná hesla mají úspěch.“ „,Chlapi jsou všichni stejní, chtějí jen to jedno,‘ zkusila jsem to a setkala se s přívětivými pohledy.“ Alžbětě Bublanové se podařilo vykreslit jeden nešťastný osud skutečně věrohodně; velkou přidanou hodnotou je fakt, že píše „o skutečném člověku“. Byla by velká škoda tento román přehlédnout.

V tichu na bux.cz

Quiche a koláče (30.5.2016, kultura21.cz)

Přidal: ikar | V kategorii Ohlasy | 15-06-2016

0

quiche a koláčePokud jste tuhle pochoutku ještě nikdy neochutnali, nepekli, tak to rozhodně musíte napravit. A jestli si myslíte, že vás to neosloví, tak jedna věc mě při těch úžasných receptech napadla! Všechny ty náplně se dají skvěle použít i jako nádivka do masa, jako náplň do pečených brambor nebo jen tak, jako zapečenka v mističkách. A pak jsem se už jenom rozplývala nad mnohými chuťovými variacemi. Skvělé obrázky, dokonale propracované recepty
A hlavně jednoduchost. Dalo by se říci, že stačí jen trošku cviku a pochopíte princip těch krémových koláčů s vypečenou kůrkou, šťavnatou náplní, kterou se rozhodně nešetří, s křehoučkým vypečeným vrchem. A potom si už přijdou  na své milovníci sladkých koláčů, slaných, smetanových, rybích, pikantních i jemných, vegetariánských i masitých. Quiche jsou tu prezentovány jako chuťovka k aperitivu, ale já se obávám, že je to taková dobrota, že jeden kousek rozhodně nebude stačit a nejspíš si už nikdy nevzpomenete na obyčejnou pizzu, protože tohle je prostě ráj na zemi!

Pokračovat ve čtení článku na www.kultura21.cz

Quiche a koláče na bux.cz

Převratná metoda cvičení na paměť (13.6.2016, velkeucho.cz)

Přidal: ikar | V kategorii Ohlasy | 15-06-2016

0

trénink mozkuMáte pocit, že vám to pomaleji myslí? Nepamatujete si jména? Nevzpomínáte si, kam jste položili věci? Vypadávají vám slova? Pokud jste odpověděli, že ANO, pak je na čase začít trénovat mozek. Pomoci vám může kniha Trénink mozku.

Napsal ji japonský odborník na neurologii Dr. Rjúta Kawašima, který je ředitelem Centra funkčního zobrazování mozkové aktivity a studiem mozku se zabývá přes 20 let. Při svém výzkumu zjistil, že jednoduché výpočty zapojují mozek účinněji než jakákoliv jiná činnost. Cvičení je velmi prospěšné pro lidi v každém věku a stačí jen pár minut denně a výsledek se brzy dostaví. Cvičit mozek by určitě měli starší lidé, neboť s věkem nebo vlivem nemocí klesá aktivita neuronů. Cvičení prospívá i pacientům s těžšími poruchami a onemocněními včetně stařecké demence či Alzheimerovy choroby.

Pokračovat ve čtení článku na www.velkeucho.cz

Trénink mozku na bux.cz

Tip na knihu zdravých receptů: Zrno je grunt (13.6.2016, velkeucho.cz)

Přidal: ikar | V kategorii Ohlasy | 15-06-2016

0

zrno je gruntZrno je nezbytnou součástí každého zdravého jídelníčku. Některé obiloviny jsou ale méně známé a ten, kdo není horlivým zastáncem tohoto typu stravování, často neví, jak s nimi naložit a co se z nich dá připravit. Inspiraci najdete třeba v této knížce.

Kniha přináší ucelený přehled tradičních zrn, která by se měly aspoň občas objevit na našem talíři. Dnes není problém koupit quinou, pohanku, marantu, bulgar a další. Mají vysoký obsah živin, dodávají tělu sacharidy, bílkoviny, vlákninu, zdraví prospěšné tuky, vitamíny a minerály. Navíc řada z nich neobsahuje lepek. Jako vynikající zdroj bílkovin ideálně doplňují jídelníček vegetariánů a veganů.

Pokračovat ve čtení článku na www.velkeucho.cz

Zrno je grunt na bux.cz

 

Domácí nanuky jsou a budou COOL (13.6.2016, velkeucho.cz)

Přidal: ikar | V kategorii Ohlasy | 15-06-2016

0

nanukyTIP na knihu: Nanuky – nejlepší domácí recepty. Možná jste také propadli jednomu z posledních trendů v moderní kuchyni, a to výrobě vlastní domácí zmrzliny a nanuků. Je to snadné, rychlé a nepotřebujete k tomu kupovat žádné zvláštní vybavení.

Kdo už má nějakou zkušenost a někdy připravil doma tuto studenou mraženou pochoutku, většinou by v obchodě zmrzlinu ani nanuk nekoupil. Domácí je prostě domácí a platí to i tady. Navíc vlastní výroba nanuků i zmrzliny vyjde mnohem levněji a určitě nebudete používat žádná chemická barviva a konzervanty. S recepty můžete experimentovat, tvořit svoje vlastní nebo se nechat inspirovat a pořídit si nějakou knihu receptů. Můžeme doporučit třeba knížku „NANUKY“ autorky Doro van Zandt, kterou vydalo nakladatelství Ikar (2016). Najdete v ní spoustu skvělých a zajímavých receptů na nanuky ovocné, smetanové, sladké i slané. Což takhle dát si nanuk kiwi, pomerančové kostky s malinou, broskvové se smetanou nebo nanuk z červené řepy a černého bezu či pochoutku z dýně, pomeranče a zázvoru? Tyto recepty a mnoho dalších neméně zajímavých najdete právě v této knížce.

Pokračovat ve čtení článku na www.velkeucho.cz

Nanunk na bux.cz

Než spadne opona (6.6.2016, styl-zivota.cz)

Přidal: ikar | V kategorii Ohlasy | 15-06-2016

0

fotograf z osvětimiZnát. Soudit. Plakat. Nezapomínat. Ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi nebylo moc možností, jak přežít. Wilhelmu Brassemu se to podařilo díky umění kvalitně fotografovat. Děsivé vzpomínky si však nesl po zbytek života.

Němci byli za 2. světové války přímo posedlí dokumentací, archivací a zaznamenáváním svých válečných úspěchů. Zběsile dokumentovali i život a činy v koncentračních táborech, snad s vírou, že jednou se fotografie a krátké filmy stanou učebním materiálem pro budoucí generace. Což se také staly (i díky odvaze mnohých lidí, podobných Wilhelmu Brassemu), naštěstí však jinak, než bylo původně zamýšleno.

Pokračovat ve čtení na www.styl-zivota.cz

Fotograf z Osvětimi na bux.cz

Nestavím svá videa na sexualitě. Chci pomáhat lidem zhubnout, říká fitness trenérka (30.5.2016, lidovky.cz)

Přidal: ikar | V kategorii Rozhovory | 13-06-2016

0

Fit za 15min denněPRAHA Její kanál na Youtube sleduje bezmála 400 tisíc lidí, píše blog o zdravé výživě, slavná je v Česku, ale především ve Spojených státech. Prahu navštívila proto, aby tu pokřtila svoji novou knihu. „Začala jsem cvičit proto, že jsem měla psychické problémy a taky jsem odmala byla hodně nemocná,“ říká fitness trenérka Zuzana Light v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Kdy jste začala se cvičením a co vám pravidelné cvičení přináší?
Pravidelně jsem začala cvičit před devíti lety a ze začátku mi pohyb přinášel především mentální odpočinek. Začala jsem cvičit proto, že jsem měla psychické problémy a taky jsem odmala byla hodně nemocná. Potají jsem tak jako dítě chodila na gymnastiku, sport mě vždycky bavil, ale neměla jsem k němu pořádné vedení. Od té doby, co pravidelně cvičím, se mi i zdravotní stav zlepšil a skoro nebývám nemocná.

Pokračovat ve čtení rozhovoru na www.lidovky.cz

Fit za 15min denně na bux.cz